A to proto, že vláda plánuje zdražit tisk, časopisy a knihy stoprocentním zvýšením dosud zvýhodněné sazby DPH. Sotva jsem dovrtěl hlavou nad místopředsedou ČSSD Zdeňkem Škromachem, který v televizní besídce radši potraviny než knihy – už vůbec takto porovnávat a kupčíkovat přímo proti brutální snaze sjednotit tuto sazbu a zdražit téměř vše. Navíc z nějakého důvodu Škromachovi zmizela z obzoru volební a programová strategie sociální demokracie o „vzdělanostní společnosti“. To byl ale jen zákusek.

Ten správný bič do debaty ohledně DPH na knihy či potraviny vložil prezident Václav Klaus. "Hysterie, která kolem toho vzniká, je falešná. Protestuji, aby ti, kteří žijí z byznysu vydávání knih, ze sebe dělali něco mimořádného,“ řekl až to zadunělo u rotaček.

Zdražit knihy je barbarství. Nejedná se jen o knihy samotné a její vliv na kulturnost českého národa. Je to také otázka praktická, je to o vzdělání a vzdělávání. Zdraží se tak i tiskárenské služby pro základní, učňovské, středoškolské a nakonec i vysokoškolské učebnice. Rodiče a studenti již dnes vědí, jak jsou drahé. Je to také přímý direkt právě vzdělanostní společnosti. V zemi, která se již od dob Husových chlubila, že číst umí každá pradlena. S jistým napětím očekávám, jak se bude vysoké školství elitářsky omezovat a jaké argumenty se budou pokládat (už blábolivé výhonky, že „přece nemůže 50 procent populace chtít vysokoškolské vzdělání“ jsem zaznamenal). Hm, jen mi potom není jasné, proč zrovna Švédsko, o němž se mluví jako o tygru Evropské unie, se chlubí tím, že vyšší než středoškolské vzdělání má přes 60 procent populace!

Potom také nechápu proč prezident Klaus chodí pravidelně klást kytičky k soše T.G. Masaryka. Zvláště pikantní v této souvislosti právě je, že se první československý prezident přímo a osobně zasadil o uzákonění tzv. knihovnických zákonů z počátku 20. let minulého století. To mimochodem znamenalo, že každá obec zřídila veřejnou knihovnu. Kolik knih dovolí nakoupit po uplatnění zdražené DPH je otazník. Více knih to ale nebude, dovolím si skromně odhadnout.

Samozřejmě, pan prezident nežije z vydávání svých knih. Ale tvoří a vydává je pravidelně asi jako Baťa cvičky a za nemalé honoráře. O to více zaráží jeho výpad vůči nakladatelům a vydavatelům.

Je ale také možné, že vládní koalice jen nafoukla zkušební balónek před projednáváním zákona o DPH ve sněmovně. Sazba této daně nemusí být až tak vysoká – podnikatelé například navrhují jednotnou 17procentní sazbu. A možná dojde na další výjimky u zvýhodněné daně z přidané hodnoty a nebude to jen sedm druhů potravin.

Aby toho nebylo málo, prezident ovšem tvrdí, že jednotná sazba DPH nemá nic společného s vládní penzijní reformou. A to přes veškerou snahu kabinetu, který národ naopak přesvědčuje, že bez zdražení léků, potravin, knih a služeb by nebyla reforma reformou. Aby český Kocourkov byl úplný, začne do toho ministr průmyslu Martin Kocourek spekulovat, že pokud nebudou náklady na důchodovou reformu tak vysoké, mohla by se sazba snížit z 20 procent na 19 procent. Senza.

Jedině se zpitomělým národem lze manipulovat tak, jak to dnes předvádí konzervativní kabinet a žel, i prezident. Třeba je to i jedním jejich z cílů. Ale třeba to jsou jen moje „zlá a falešná slovíčka“.


Pro Prvnizpravy.cz
Jiří Kouda