Svátek má: Bonifác

Komentáře

Zdeněk Ertl

předseda Sdružení sportovních svazů České republiky

Kdo naučí děti zvládat krize?

Minule jsme na základě neúprosných dat z relevantních průzkumů museli konstatovat, že podle názorů občanů neumějí děti zvládat a řešit krizové situace (91,3 %).


aké jsme zjistili, že zodpovědní rodiče (67,5 %) se snaží tento deficit napravit, ale jejich úsilí nebývá efektivní.
Jak tedy uspokojit veřejnou poptávku po tom, aby děti byly na složité a nebezpečné životní situace po všech stránkách lépe připraveny, aby měly nejen potřebné teoretické znalosti a vědomosti, ale také praktické schopnosti a dovednosti?

Dnes se podíváme, jaký význam pro přípravu dětí na krizové situace přikládají občané školám a sportovním spolkům.



Dvě třetiny dospělých by byly rády, kdyby se témata branné výchovy opět dostala do školních osnov a stala se součástí povinného vzdělávání dětí. Vzpomeňme si na ještě nedávnou dobu, kdy brannost byla téměř sprostým slovem a většina dospělých s nelibostí či posměchem vzpomínala na pochodová cvičení s maskou přes rameno či na čištění a nasazování plynových masek pod odborným dohledem učitele. Ano, pod vlivem tehdejší ideologie šlo jistě o nevhodně zvolený obsah i metodiku výuky.   

Dnešní mladé generace už si ani pod pojmem branná výchova neumějí představit nic konkrétního, protože vyrůstaly v době, kdy se rušila povinná vojenská služba, zeštíhlovala armáda, nebezpečí válečných konfliktů či jiných krizí bylo podceňováno a snad i záměrně z myslí lidí vytlačováno. A to je bezpochyby hlavním důvodem dnešní nepřipravenosti dětí na krizové situace.  

Doba se však velmi rychle změnila a lidé se opět, pod tlakem okolních událostí, začínají chovat tak, jak se chovali po celá dlouhá tisíciletí. Obavy z válek, konfliktů či přírodních i člověkem způsobených katastrof jsou pro lidi přirozené a vlastně pomáhají lidstvu přežívat a vyvíjet se.

Asi jste si všimli, že trend podporovatelů zařazení těchto témat do povinné školní výuky je v posledních letech sestupný. Také vás to překvapilo? Spíše bych předpokládal setrvalý stav, či mírně vzestupnou tendenci, jelikož není pochyb o tom, že bezpečnostní rizika se v průběhu posledních dvou let zvyšují. Můžeme spekulovat o tom, že možná někteří dospělí nechtějí, aby děti vyrůstaly v strachu a obavách z budoucnosti, či nevěří odbornosti učitelů, efektivitě všeho povinného, nebo by chtěli raději svěřit „brannou výuku“ dětí někomu jinému…, tak už dost spekulací.

Faktem zůstává, že 67 % občanů podporuje znovuzavedení témat zvládání krizových situací do povinného školního vzdělávání a „někdo“ by si toho už mohl a měl všimnout.




Oproti podpoře zařazení bezpečnostních témat do školních osnov je tady trend opačný. Vidíme, že stále více lidí (85,5 %) si přeje, aby sportovní kluby převzaly část odpovědnosti a přispěly k tomu, že děti budou lépe vybavené na zvládání různých krizových situací.

Tento trend samozřejmě vítám a zdá se, že lidé stále více vnímají a chápou, že v rámci volnočasové zájmové činnosti se děti mohou naučit potřebným dovednostem jaksi spontánně, přirozeně, atraktivními metodami, a proto velmi efektivně. Většina sportovních odvětví má tu přednost, že posiluje fyzickou kondici sportovců, která je základním předpokladem k tomu, abychom uměli zvládnout většinu složitých bezpečnostních situací. Ale také existuje mnoho klubů, jejichž hlavní činností a zájmem jsou sportovně technické a branně technické disciplíny, které mají k výuce k „brannosti“ ještě mnohem větší předpoklady. Tady se děti přirozeně učí orientovat a pohybovat se v přírodě, zvládat přírodní živly, střílet a zacházet se zbraní atd. a prostřednictvím těchto činností se zdokonalovat pro potřebu případné pomoci sobě i druhým.

Je dobrým znamením, že zájem dětí a mladých lidí o tyto specifické sportovně branné disciplíny roste a že činnost sportovně technických klubů bývá velmi efektivní. Neměl by tedy stát tyto zájmové a dobře fungující spolky podporovat?   

Možná někteří z vás namítnete, že bezpečnostní politika státu nemůže být založená jen na schopnosti dětí řešit různé krize, a budete mít jistě pravdu. Já ale mohu jen znovu opakovat svá slova, samozřejmě, děti nemůžou nasazovat životy v prvních válečných liniích, obsluhovat vojenskou techniku či likvidovat zákeřné střelce. Když se ale ve sportovních a sportovně technických klubech naučí, jak v různých situacích ochránit samy sebe, smysluplně pomoct při požáru, vytáhnout z řeky topící se kamarády, obsluhovat vysílačku, sestrojit a řídit drony, s pomocí psů najít uvězněné v sutinách atd., atd., bude to skvělé, velmi významné a potřebné nejen pro ně a jejich blízké, nýbrž i pro stát. Chci věřit, že se naše společnost už konečně poučí a branné povědomí zařadí k těm nadčasovým potřebám každého občana i státu.

Nezavírejme oči před skutečností, že většina společnosti se cítí stále více ohrožena a občané si přejí, aby se jejich děti uměly v případě ohrožení efektivně ubránit či ochránit. Budeme (my = stát) tento významný společenský impuls i nadále přehlížet a ignorovat? Otevřeně deklarovat, že jsme ve válce a zároveň občany na válku nepřipravovat je totiž mírně řečeno nelogické, ale zcela určitě nezodpovědné!

Zdeněk Ertl

Zdroje dat: Středisko analýz a empirických průzkumů Sanep, s.r.o.; průzkumy na téma Bezpečnostní situace v ČR, reakce na krizové situace, branná výchova. Reprezentativní vzorky dotázaných respondentů 18+ (2022 – 36 567; 2023 – 27 651; 2024 – 2 450) odpovídali sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů ČSÚ, statistická odchylka ±1,5 %.

Mozek si pamatuje, co jsme jedli

Mozek si pamatuje, co jsme jedli

Zdeněk Ertl 

15. dubna 2025
Krátkodobé přejídání sladkým a tučným jídlem mění fungování mozku rychleji, než jsme si mysleli. A návrat k normální stravě nemusí stačit k nápravě.

Přátelství na celý život začíná v klubu-stát by měl znovuobjevit jejich význam

Přátelství na celý život začíná v klubu-stát by měl znovuobjevit jejich význam

Zdeněk Ertl 

11. dubna 2025
V dnešní době se často mluví o psychických problémech dětí a dospívajících, o osamělosti seniorů a o tom, jak nás moderní technologie paradoxně od sebe spíše vzdalují, než sbližují.

Násilí mění lidskou DNA: Trauma se dědí po generace

Násilí mění lidskou DNA: Trauma se dědí po generace

Zdeněk Ertl 

21. března 2025
Války a násilí nejsou pouze tragédií pro ty, kdo je zažívají na vlastní kůži. Jak ukazuje nejnovější vědecký výzkum, jejich důsledky sahají mnohem dál – až do genů budoucích generací.

Moderní společnost a zapomenutá úcta k rodičům

Moderní společnost a zapomenutá úcta k rodičům

Zdeněk Ertl 

18. března 2025
V přírodě existuje mnoho příkladů rodičovské obětavosti, ale jeden z nejpůsobivějších pochází od štírů.

Máme obavy, ale neumíme se o sebe postarat

Máme obavy, ale neumíme se o sebe postarat

Zdeněk Ertl 

7. srpna 2024
V několika minulých týdnech jsem si dovolil vám postupně v devíti komentářích představit výsledky průzkumů, týkajících se názorů občanů České republiky na bezpečnostní situaci, na možnosti řešení potenciálních krizových situací a na úroveň připravenosti na ně.

Trochu o našem vztahu k republice

Trochu o našem vztahu k republice

Zdeněk Ertl 

5. srpna 2024
Už tři roky po sobě se průzkumy agentury Sanep snaží zjistit, jak by se zachovali obyvatelé naší republiky, když by se na území České republiky rozhořel válečný konflikt.