Z Pražského hradu shlíželi na Prahu Karel IV, ale i zakladatel Československa T.G. Masaryk. V prosinci 1989 zde skládal slib i V. Havel.

Pražský hrad vedle doby slávy prožíval i své smutné dny. V březnu 1939, když se nad ním objevil hákový kříž, národ plakal. Z Pražského hradu v září 1941 přednesl zastupující říšský protektor R. Heydrich svůj známý protičeský projev, po kterém následovaly hromadné popravy představitelů českého národa. Květnový atentát roku 1942 byl tedy tou spravedlivou odplatou za jeho krvavými čistkami v našem národě. Jeho pohřeb vypravený z Pražského hradu byl předvěstí dalších poprav.

Vlastenectví, tedy láska k vlasti, se v té době platilo smrtí. Naši vlastenci, hrdinové, umírali za svou vlast. Bylo tomu nad Anglií, u Tobruku, u Sokolova, na Dukle, v Lidicích, Ležácích, ale i na pražských barikádách.

Standarta prezidenta, to byla vždy úcta k českým dějinám. Pohled na ni, vlající na Prahou, je povznášející.

Doba se radikálně změnila. Dnešní (mediální) hrdinové to mají daleko jednodušší. Hrdinství se neměří láskou k vlasti. Stačí ponouknout dav, přinést vajíčka zahájit s „kámoši“ útok na prezidenta, to je dnes legrace a ještě jste slavní. Také házet vajíčka i po předsedovi vlády je legrace, dokonce padají slova omluvy od konkurenčních politiků. Nebo s partou vylézt na budovu Předsednictva vlády, vyvěsit tam transparent a jste také slavní. Naposledy, v krátce před dnem státního svátku 28. září, můžete zneuctít Pražský hrad, tedy strhnout prezidentskou standartu a …jste také slavní.

Vše je zde dovoleno. Chytnou vás? Nic se příliš nestane, v nejhorším to bude přestupek. Stejný jako špatné parkování nebo rychlá jízda. Dokonce se stanete mediální hvězdou a v novinách jste na první straně.

V té tolik proklamované baště svobody, tedy v USA, by za daleko menší prohřešek vůči prezidentovi zahájila ochranka či policie střelbu. Hod vajíčkem na prezidenta, útok na Bílý dům, by stál provinilce život.

Nedivme se. Naše „botičková“ policie i „vládní“ vojsko jsou spíše pro pobavení. Stačí menší problém a vše je vidět v plné nahotě. Ještě, že nejsme na trase migrační vlny.

TGM by se divil, jak se doba změnila. Připomínám jeho známý výrok o demokracii z doby první republiky: „ tož demokracii máme, ještě mít ty demokraty. “