Výroba polovodičů, základního stavebního kamene moderní technologie, je v posledních desetiletích předmětem geopolitických a ekonomických bojů. Analýza od VLSI Research a Boston Consulting Group (BCG), zveřejněná v květnu 2024 prostřednictvím J.P. Morgan Asset Management, ukazuje dramatické změny v globální distribuci této strategické výroby. Data odhalují, že dominance Spojených států, která byla patrná v roce 1990, se za poslední tři desetiletí významně zmenšila, zatímco Čína a Tchaj-wan se vyšvihly mezi světové lídry.

Na počátku 90. let měly Spojené státy jasnou dominanci v oblasti polovodičové výroby, s podílem na globálním trhu ve výši 37 %. Druhé Japonsko drželo 19 %, což z něj činilo dalšího klíčového hráče v tomto odvětví. Čína a Tchaj-wan, dnes dva nejvýznamnější hráči, tehdy v této oblasti neexistovaly, jejich podíl byl nulový. To odráželo situaci, kdy technologický průmysl byl stále pevně ukotven ve Spojených státech a částečně v Japonsku.



Podle predikcí by v roce 2025 měla Čína převzít vedoucí postavení s podílem 24 %. Tchaj-wan se sice udrží jako významný hráč s 18 %, ale jeho náskok se zmenší. Japonsko zůstane stabilní s 15 %, zatímco podíl Spojených států by mohl dále klesnout na pouhých 11 %.

Tento posun ve prospěch Číny je výsledkem masivních vládních investic do technologického průmyslu v rámci iniciativ, jako je plán „Made in China 2025“. Čínská vláda si uvědomuje strategický význam polovodičů a usiluje o nezávislost na zahraničních dodavatelích, zejména v kontextu obchodních a technologických konfliktů s USA.

Změny ve výrobě polovodičů mají významné důsledky nejen pro technologické firmy, ale i pro geopolitiku. Polovodiče jsou klíčové pro výrobu elektroniky, automobilů, lékařských zařízení a vojenské techniky. Kdo kontroluje výrobu těchto součástek, má obrovskou moc na globálním trhu.


Spojené státy se snaží na tento trend reagovat investicemi do domácí výroby polovodičů prostřednictvím zákonů, jako je CHIPS Act z roku 2022, který má podpořit výrobu a výzkum v tomto sektoru. Americké firmy, jako Intel, však čelí tvrdé konkurenci nejen ze strany Číny a Tchaj-wanu, ale i Jižní Koreje, která není v této analýze zahrnuta, ale rovněž hraje klíčovou roli.

Na druhé straně Čína využívá nejen státní podpory, ale také spolupráce s místními firmami a akademickými institucemi, aby posílila svou technologickou nezávislost. Její cíl je jasný. Stát se světovým lídrem v oblasti polovodičů a eliminovat svou závislost na západních technologiích.

Změny v podílu na globální výrobě polovodičů odrážejí hlubší dynamiku technologického a geopolitického soupeření. Zatímco Čína a Tchaj-wan získávají na síle, Spojené státy a Japonsko čelí výzvě, jak si udržet své postavení v tomto klíčovém sektoru. Budoucnost polovodičového průmyslu zůstává nejistá a bude záležet na tom, kdo dokáže nejlépe využít kombinace investic, inovací a geopolitických strategií. Jedno je však jisté. Boj o polovodiče bude určovat globální mocenské vztahy v následujících desetiletích.